Knihovna U Malého Knihomola

Letní dovolená

Lucie Furmanová

S naší rodinnou dovolenou, která se uskutečnila v prvních dvou týdnech prázdnin, to ze začátku nevypadalo moc slibně. Začalo to tím, že si sestra na školním výletě zlomila ruku na tom samém místě, jako loni. Tím pádem bylo jasné, že v moři, na které se tolik těšila, si může maximálně smáčet nohy. Asi týden před odjezdem nám maminka sdělila, že bratrův pas, který zkontrolovala až teď, týden před odjezdem, je prošlý. Takže jsme se všichni modlili, aby jeho nový pas byl co nejdříve hotov a my mohli na dovolenou odjet v plánovaném termínu. Vše nakonec dobře dopadlo a 2. 7. jsme v 5 hodin ráno vyrazili autem s přeplněným kufrem na rodinnou dovolenou do Chorvatska na ostrov Krk, který je blízko chorvatské pevnině. Naším cílem byl pronajatý velký apartment, který se nacházel v nádherném městě Malinska, které kdysi bývalo rybářským a zemědělským městečkem. Na místo jsme dorazili až v 19 hodin, takže koupat do moře jsme se už nešli. Ale po vybalení jsme šli na večerní procházku, při které jsme si prohlédli část města a přístav a udělali spoustu zajímavých až dramatických fotek. Viděli jsme nádherný západ slunce, který se opakoval každý večer, a na který nepůjde jen tak zapomenout. Další den jsme šli na pláž. Sestra však nechtěla jít s námi, kvůli zlomené ruce, aby si neopálila sádru, ale také jí bylo špatně, což trvalo vlastně po celou dovolenou. Ale alespoň mohla být většinou doma nebo na terase s naším pejskem, který vždy netrpělivě čekal po dobu naší nepřítomnosti u dveří. Pláž jsme si vyhlédli takovou, která se hodila pro děti a mohli na ni i psi. Nacházela se zde malá zátoka, která připomínala spíše bazén, a děti se zde se svými rodiči cachtaly, až voda u břehu nebyla nejčistší, proto jsme s rodiči plavali spíše dále od lidí. Moře bylo natolik slané, že se člověk mohl položit na záda a dát si klidně nějaký „drinčík“. A kolem těch pěkných pláží, které lemovaly celé Malinské pobřeží, byly ruiny kdysi luxusních hotelů, které od války v 90. letech nikdo neudržoval. A tak je místo původních 1800 hotelových lůžek v Malinsku pouze lůžek 100 a většina turistů je tedy ubytována privátně. A místní obyvatelé jen vzpomínají na zašlou slávu celého pobřeží, které bylo vyhledávanou destinací bohatých turistů. A od naší zátoky vede podél pobřeží 7 km dlouhá Rajská cesta do vedlejšího města. Jeden den jsme si vyrazili na úžasný poznávací výlet na malý ostrůvek Košljun. Jak píšou v průvodci.: Ostrůvek Košljun, který se nachází v Punatské zátoce, též zvané Košljunská (Puntarska či Košljunska draga), u městečka Punat na jihozápadě ostrova Krku. Od Punatu je ostrůvek vzdálen pouhých 750 metrů. Navštěvuje se především jako významný kulturně historický cíl, poutní místo. Ostrůvek Košljun v Punatské zátoce Je až s podivem, co všechno může návštěvník na tomto malinkém ostrůvku o rozloze jen 6,5 ha vidět a poznat. Hlavní zájem se na Košljunu soustřeďuje na zdejší starý františkánský klášter. Byl za štědré podpory zdejší mocné a bohaté šlechty, Frankopanů, vybudován na místě původního benediktinského kláštera v 16. století. Benediktini, kteří sem přišli v 11. Století, opustili Košljun v 15. století. Františkánský klášter si v podstatě dodnes zachoval původní podobu, vč. kostela Zvěstování P. Marie (Navještenje Marijina) jakož i některé pozůstatky původního benediktinského opatství (zbytky jeho opevnění). Kaple sv. Bernardina Sienského, do níž se vchází přímo z křížové chodby kláštera, slouží nyní jako malé sakrální muzeum. Jsou tu originály a kopie starých hlaholských knih, vzácné kříže, triptych sv. Bernardina, cenné sakrální předměty aj. Bohatý inventář je i mariánském kostele, především. originály starých mistrů a díla významných chorvatských umělců. Bohužel není veřejnosti přístupná mimořádně bohatá klášterní knihovna (přes 30 000 knih, včetně cenných tisků, inkunábulí, ale především nejstarších hlaholských knih a rukopisů. Že košljunský klášter byl i důležitým kulturním centrem, svědčí mj. i zdejší chorvatské gymnázium z 19. století, které bylo činné až do druhé světové války. S upomínkami na něj se návštěvník může setkat v pěkném etnografickém muzeu, kde jsou ukázky někdejšího života krckých rybářů, zemědělců a pastevců. Především v letních měsících se zdejší sakrální prostory stávají dějištěm koncertů vážné hudby v rámci populární akce Letní představení na Krku (Ljetne priredbe Krk). Místní cestovní agentury v ostrovních letoviscích pořádají zájezdy na tyto koncerty. Ostrůvek Košljun, františkánský klášter Františkánský klášter však není mrtvým sakrálním střediskem. Je to živé místo, v němž 8 místních řeholníků pečuje o klášter a jeho kostely a opatruje jeho významné kulturní dědictví, především knihovnu. O tom, že je Košljun spjat především s františkánskou tradicí, svědčí i pomník sv. Františka v košljunském přístavišti a světcovo přivítání ve vchodu do kláštera, "Mír a dobro" (Mir i dobro), napsané hlaholicí. Ale Košljun není jen františkánský komplex. Vyniká bohatou florou a faunou. Je překvapující, že na tak malé ploše je soustředěno na 485 rostlinných druhů, z nichž řada je endemických. A roste tu na 150 druhů hub! Přírodní zvláštností ostrůvku je však též skutečnost, že kromě většího počtu druhů ptáků a hmyzu nežijí na něm žádní představitelé živočišné říše. Uprostřed pěkného borového lesa, který pokrývá většinu ostrova, se nachází ještě tři kaple, které vyzdobil malíř Bruno Bulić, velký milovník Košljunu. Moře kolem ostrůvku je mělké, dost bahnité. Na jihovýchodní, obzvlášť mělké straně (0,3 až 1 m) jsou pozůstatky někdejšího pěstování ústřic. Malé přístaviště pro čluny a lodě v těsné blízkosti kláštera je chráněno před větry. … Po návštěvě tohoto ostrova jsme se byli vykoupat i na blízké pláži a k večeru se vrátili zpět. Apartment, kde jsme bydleli, vlastnila jedna skvělá rodina se dvěma malými kluky, se kterými se bratr skamarádil, i když si moc nerozuměli. Babička kluků je rodilá Češka, která se provdala už před 40ti lety do Chorvatska a tak i tatínek kluků umí docela dobře česky a klukům a Ríšovi překládal. Sestřin svátek jsme oslavili lodním-ponorkovým výletem, lodí ve tvaru ponorky, která měla v podpalubí okýnka na pozorování života pod hladinou. A tak jsme viděli hejna pěkných ryb a další živočichy, jako např. mořské ježky. Moc se nám to líbilo a alespoň si sestra užila také trochu moře. A večer jsme šli ještě na večeři do restaurace, kde nám velmi chutnalo, tak jsme se sem vrátili ještě na poslední večeři dovolené. I přes nějaké konflikty a bratrovo občasné vztekání se a tak dále jsme si dovolenou náramně užili a doufáme, že příští rok nám to vyjde znovu a tentokrát bez sádry.

reklama

I. literární soutěž

Kontakty